Přívalové srážky: Jak dopadlo regenerativní a konvenční zemědělství?

Nedostatek srážek je velmi aktuální téma, ale jak to na poli vypadá, když voda přijde ve formě přívalové srážky? Porovnali jsme to na poli, kde je dlouhodobě konvenční zemědělství (zpracování půdy orbou, pěstování pouze hlavních plodin, holá půda po sklizni) a druhé pole, kde se používají regenerativní principy (no-till bezorebně, po hlavní plodině meziplodiny, snaha o celoroční pokryv půdy rostlinami).

Vsakovací test jsme dělali za pomocí trubek. Simulovali jsme 210 mm srážek, a měřili, za jak dlouho půda vodu pojme do orebně a bezorebně zpracovávané půdy.

Rozdíl byl trojnásobný. Díky prokořenění půdy se voda přes kořeny rychleji dostane do půdy, zachová svou strukturu a nezpůsobuje erozi než jak je tomu u orebně obdělávaného pole.

Po zasakovacím testu se zachovala struktura půdy u no-till varianty viditelná. Po testu jsme udělali půdní sondu, kde jsme našli kořeny až v 50 cm hloubce.